Podchlazení

Naše tělo má schopnost termoregulace a snaží se držet naší teplotu v rozmezí 36-37°C. Proti navýšení nebo snížení teploty má tělo své obranné mechanizmy. I přes tuto schopnost však může teplota našeho těla klesnou nebo se i zvýšit mimo toto rozmezí. Pro svlečeného člověka v klidových podmínkách je ideální teplota vzduchu 28°C.

Obranné mechanizmy těla proti podchlazení:

  • omezení průtoku krve v rukou a nohou (cílem je, aby si životně důležité orgány držely co nejdéle stálou teplotu, protože při určité hranici poklesu teploty selhávají)
  • tělo se brání svalovým třesem, který může zvýšit produkci tepla až o 20-30%. Při takovém třesu se výrazně spotřebovává naše energie a proto nedokáže tělo takto navyšovat teplotu do nekonečna.
  • při neustálém poklesu teploty, i s těmito spuštěnými obrannými mechanizmy, dochází k ohrožení života.

Lidské tělo můžeme srovnat s 80-120W žárovkou o vyzařované teplotě 37°C. Pro naše tělo je tepelná rovnováha, pokud je tělo v klidu, když prostředí kolem těla má teplotu cca 26-28°C. To je teplota, při které nepociťujeme horko, ani zimu. Pokud se budeme hýbat tak rovnováha nastane při cca 15-18°C teplotě vzduchu a cca 24-26°C a více teplotě vody. Je to za předpokladu intenzivního pohybu a poměrně vysoké teploty vody. Voda má rychlejší přenos energie díky své vyšší hustotě a proto nás voda citelně ochlazuje rychleji. Teploty, prosím, berte jako orientační.

Víme-li, že budeme nuceni jít nouzově do studené vody, tak na sebe dáme co nejvíce věcí včetně pokrývky hlavy a nezapomeneme hlavně na vestu. Oblečení nám zaručí teplejší vrstvičku vody na těle a ochlazovaní bude tak mírnější. Jakýkoliv pohyb teplou vrstvičku odnese pryč. Funguje to na stejném principu jako mokrý neopren.

Hypotermie

  • Mírná - 36-34°C (svalový třes, mysl čistá, jsme schopni komunikovat a pohybovat se, je nám rozumět). Obvykle to spraví teplý nápoj a suché oblečení.
  • Střední - 34-30°C (bez svalového třesu, člověk nemusí reagovat, mluví nesrozumitelně, není schopen se dobře soustředit, chce se nám spát. Dýchá a je při vědomí. Zimu si už nemusíme uvědomovat.). Nechat ho ležet v klidu a nepohybovat s ním. Teplota krve proudící do srdce nesmí klesnout pod 29°C. Návrat na původní teplotu může trvat 7-8 hodin a to hlavně u končetin.
  • Kritická - méně jak 30°C ( je v bezvědomí, nebezpečí zástavy srdce a zástavy dýchání). Zhruba při 29°C dochází k zástavě krevního oběhu.

V praxi se nehodnotí teplota podchlazeného podle teploměru, ale podle jeho chování.

Kdybychom promrzlého naložili do vany s horkou vodou nebo s ním pohybovali, tak teplá koupel nebo pohyb obnoví průtok krve v nohou, ale ty jsou promrzlé a krev tekoucí z těla (jádra-hrudníku) se v nohou ochladí. A tato ochlazená krev pak způsobí zástavu srdce. Kdybychom měřili teplotu jádra, zjistíme, že i když je člověk již v teple, teplota těla stále klesá (proudící krví prohřívám promrzlé nohy). Tomu poklesu se říká drop out.

Jak člověka rozehřívat

Pasivní rozehřívání - převlečeme do suchého, napojíme sladkým čajem či polévkou a zabalíme do spacáku. Mnohdy ani jinou možnost nemáme. Je to ovšem způsob nejméně vhodný, protože návrat na původní teplotu může trvat 7-8 hodin i déle. Přičemž podchlazený již za hodinu může tvrdit, že se cítí dobře a je v pořádku. Při tělesné zátěži může dojít k selhání krevního oběhu. V tom je to zrádné. Jediný způsob jak zjistit jak na tom je, je změřit rektální teplotu (teploměr v konečníku). Teplota měřená pod paží či v ústech bude udávat hodnoty falešně vyšší.

Aktivní rozehřívání, kdy teplo tělu dodáváme z vnějšku. Rozehříváme nejdřív jádro (hrudník, srdeční krajinu) a velké tepny (třísla, podpaží a krk). Pak pozvolna celé tělo. Používají se k tomu např. ručníky, které přeložíme a polijeme horkou vodou (tak abychom dotyčného nepopálili), nebo jeho trup zabalíme do deky a tu pak polijeme horkou vodou (Hiblerovy zábaly). Velice účinná je specielní deka, do které se vhání teplý vzduch a ten podchlazeného rozehřívá. To bývá součástí speciální nemocniční péče. Lze tak i silně podchlazeného člověka (32-33°C) ohřát zhruba za 3-4 hodiny na původní teplotu (36,6°C).

První pomoc na místě nehody

  • Ochrana před dalším prochladnutím (deky, fólie, oděv a teplo zachránců, sladké teplé nápoje - čaj). Obecně nikdy žádný alkohol.
  • Nepodáváme léky. Podchlazené tělo má snížený metabolismus a na léky by nereagovalo. Po jeho rozehřátí by pak reakce byla nepřiměřená.
  • Vyvarovat se aktivních nebo pasivních pohybů podchlazené osoby, tzn. že s podchlazeným jednáme jako při poranění páteře, netřeme jej ani nemasírujeme.
  • Podchlazeného nesmíme ponechat o samotě, pro zmatenost může dojít k pádu.
  • Rychlý transport vrtulníkem, nejlépe do specializovaného zdravotnického zařízení s možností mimotělního krevního oběhu, neboť i lehce podchlazený může během pozemního transportu zemřít.

Rychlost ztráty teploty u oblečeného člověka je zhruba 0,8°C za hodinu. Svlečený plavec prochládá zhruba o 50% rychleji, tedy pokles tělesné teploty je okolo 1,2°C za hodinu.

Co by jste měli ještě vědět

  • Alkohol zvětšuje ztráty tepla a urychluje podchlazení.
  • Svalový třes, který slouží k získání potřebného tepla, rychle vyčerpává zdroje energie (glykogen ve svalech a v játrech).
  • Při neschopnosti udržet tělesnou teplotu dochází k centralizaci tělního tepelného jádra. Zrychluje se dechová a tepová frekvence, postižený je zprvu neklidný, úzkostný, později nastupuje únava, apatie a smrt nastává fibrilací komor.
  • Co má vliv na rychlost ztráty tělesné teploty: konstituční typ, podkožní tuk, trénovanost, aktuální zdravotní stav fyzický i psychický, výživa, ztráty tekutin, zevní faktory (teplota a vlhkost vzduchu, vítr, nadmořská výška, délka vystavení).
  • Podchlazení se projevuje apatií, ztrátou soudnosti, změnou chování. Postižený většinou žádá odpočinek. Zhoršuje se koordinace pohybů, dochází k pádům. Příčinou svalové slabosti je jejich prochlazení. Klamný pocit tepla (selhání chladové vazokonstrikce a zvýšení prokrvení kůže) může být provázen paradoxním odkládáním oděvu. Při fyzickém selhání se ztrácí mimika, smazává řeč a postupně dochází k bezvědomí. K úmrtí může dojít i za 1-2 hodiny po začátku prvních příznaků.
  • Hiblerovy horké zábaly: pětkrát složené prostěradlo se zevnitř polije horkou vodou a přiloží na spodní prádlo. Přes obklad se ponechá svetr a větrovka. Zábal měníme, jakmile vychladne. Je-li postižený při vědomí, podáváme horké a slazené nápoje bez alkoholu.
  • Metoda aktivního zevního zahřívání v horké koupeli 40-42 °C se v současné době nedoporučuje pro riziko selhání oběhu, přechodného snížení teploty tělního jádra, které by mohlo být kritické, generalizace místní acidózy, poruch srdečního rytmu, hypoxie mozku. Dle některých autorů je možné tuto metodu použít v případech prudkého podchlazení, zejména u mladých a zdravých osob.
  • Po skončení expozice chladu, teplota jádra vždy ještě poklesne minimálně o 0,4°C.
  • Pokles teploty jádra není zastaven ani následnou tělesnou aktivitou, která může být i o vysoké intenzitě.
  • Teplota jádra se na svoji původní hodnotu (36,6°C) dostala vždy až za 7-8 hodin.
  • Při trvalé expozici chladu, svalový třes obvykle ustane po jedné hodině.
  • Při expozici chladné vody stoupal krevní tlak až na hodnoty TK 150/100 a puls naopak klesal až na hodnoty 53 min-1 . Klidová hodnota TK 113/68 P72.
  • Člověk si podchlazení mnohdy neuvědomuje.
  • Při střední formě podchlazení, kdy si člověk myslí, že je již v pořádku, se tělesná teplota vrací do normálu až zhruba za 8 hodin.
  • Při rychlém rozehřátí podchlazeného může dojít ke zkolabování krevního oběhu. Nutno rozehřát nejdříve jádro (hrudník), pak teprve periferie (nohy).