Laviny a záhraby
Proč hloubit v záhrabech jímky, které jsou pod úrovní terénu bivaku?
- hromadění se studeného vzduchu v jímce
- hromadění se Oxidu uhličitého. Oxid uhličitý je bezbarvý plyn bez chuti a zápachu. Při vyšších koncentracích může mít v ústech slabě nakyslou chuť. Je těžší než vzduch.
Laviny
Laviny patří mezi rychle se pohybující masy sněhu po svahu dolů. Laviny se po svém odtržení dávají do pohybu relativně pomalu (cca několik m/s), ale mohou dosáhnout délky více než jednoho kilometru (Krkonoše) nebo i přes 10 km (velehory) a dosáhnout rychlosti až 100 m/s. Na svém čele mohou vytvořit tlak až několik atmosfér.
- Tekoucí laviny - převládá sníh s velkou hustotou tekoucí na povrchu země. Jejich trajektorie kopíruje terén. Jejich rychlost bývá většinou 5-25 m/s a objemová hmotnost sněhu bývá 150-500 kg/m3. Tloušťka do několika mála metrů.
- Prachové laviny - jsou velmi rychlé pohyby sněhové masy, při níž se většina částic sněhu pohybuje ve formě suspenze ve vzduchu (mraku) a při kterých převládá turbulentní pohyb. Netvoří se smyková plocha a objem padající masy roste směrem do nižších poloh, neboť do pohybu se zapojuje stále nový sníh. Terén většinou nemá velký vliv na směr pohybu těchto lavin. Jejich tloušťka během pádu se pohybuje v rozmezí 10-100 m, rychlost dosahuje 50-100 m/s a objemová hmotnost sněhu činí 5-50 kg/m3. Předpokládá se, že vysoké rychlosti dosahují laviny pohybem po vzduchovém polštáři. Svým charakterem patří tyto laviny mezi nejnebezpečnější. V Čechách jsou pravé prachové laviny spíše ojedinělé a nedosahují velikostí jako ve velehorách.
Dynamické záběry sesuvu laviny, kde je znázorněna proměnlivost výšky a rychlosti laviny.
| Označení | Klasifikace podle dojezdu | Klasifikace podle zničující schopnosti |
Podle délky |
|---|---|---|---|
|
Splaz |
Sklouznutí malého množství sněhu, které nemůže osobu zasypat (nebezpečí až následného pádu) | Pro člověka relativně neškodný. | délka < 50 m objem < 100 m3 |
| Malá lavina | Zastaví se ještě na svahu | Může zasypat, zranit nebo zabít člověka. | délka < 100 m objem < 1000 m3 |
| Střední lavina | Zastavuje se až na spodní části svahu | Může zasypat a zničit osobní auto, poškodit nákladní auto, zničit malou budovu nebo strhnout několik stromů. V Krkonoších velmi častá (právě díky svému terénu). | délka < 1 000 m objem < 10 000 m3 |
| Velká lavina | Běží přes celou plochu svahu, nejméně však ale 50 m (sklon svahu dosahuje i značně méně než 30°), může dosáhnout dno údolí | Může zasypat a zničit nákladní auta, nebo vlaky, velké budovy a zalesněné plochy. Výjimečně se i s takto velkými lavinami můžete v Krkonoších setkat. | délka > 1 000 m objem > 10 000 m3 |
Základní pravidla při pohybu v horách v zimě:
- nikdy se nedostat do laviny
- plánuj, kam jdete
- zbytečně neriskujte
Statistiky
- 52 % ze zcela zasypaných lidí v lavině je vytaženo už mrtvých
Faktory ovlivňující vznik lavin
- sklon svahu - kritický úhel pro vznik lavin se udává už sklon 22°. Nejvíce lavin však vzniká na prudších svazích 30° - 45°. Na svazích pod
20° nebo na 60° vznikají laviny jen velmi zřídka. Příliš malý sklon nebo špatné podmínky k akumulaci sněhu. - terén
- pro vznik lavin jsou nejpříznivější svahy s vypuklým profilem, protože vypuklina zvyšuje tahové napětí.
- Mikroreliéf - nerovnosti totiž snižují smykové napětí vrstev. Nebezpečí lavin snižuje i přítomnost vegetace na svazích.
- teplota
- z hlediska expozice jsou na jaře nebezpečné jižní svahy v důsledku rychlejšího tání sněhu.
- síla větru (hlavně při padání sněhu nebo při prašanu, který dokáže vítr přemísťovat a hromadit na závětrných místech)
- množství sněhu (starý a hlavně čerstvě napadaný)